|
|
Problematika tělesné výchovy na 1. stupni základní školy pro žáky s ADHD
Janíková, Alice ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent)
Teoretická část vymezuje pojem ADHD, příčiny vzniku, projevy tohoto syndromu a možnou léčbu a možnosti pomoci žákovi se syndromem ADHD. Také jsou zde zmíněná možná přidružená onemocnění. Dále se práce zaměřuje na tělesnou výchovu, její historii a vývoj, také jsou zde zmíněné didaktické zásady výuky tělesné výchovy na prvním stupni základních škol. V praktické části se pomocí strukturovaných rozhovorů s rodiči a s učiteli zjišťují problémy, které nastávají nebo mohou nastat u žáků s ADHD při hodině tělesné výchovy, případně v podmínkách doma - tělesná výchova během pandemie koronaviru byla značně zanedbána, proto se výzkum snažil zjistit, jak si tyto děti pohyb nahrazovaly nebo jaká byla snaha ze stran učitelů tělesnou výchovu nahradit. Na základě těchto odpovědí byl vytvořen soubor her/vyučovacích hodin, které by problémům předcházely, jde o aktivity, které žáci s ADHD mohou provozovat i doma v prostorech mezi online výukou. KLÍČOVÁ SLOVA ADHD, hyperaktivita, motorické schopnosti, hry a aktivity, tělesná výchova, první stupeň ZŠ
|
|
|
Dítě s ADHD v prostředí dětského domova
KLIMEŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce "Dítě s ADHD v prostředí dětského domova" si klade za cíl zjistit, jaké zkušenosti mají pracovníci dětského domova s dětmi, kterým byla diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou. Práce se skládá ze dvou částí - části praktické a teoretické. V teoretické části jsou popsány příčiny vzniku, diagnostická kritéria a léčba syndromu ADHD. Dále jsou zde popsány jak základní skupiny symptomů, tak i symptomy přidružené. Poslední kapitola teoretické části popisuje zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Praktická část je realizována pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky dětského domova a vlastním pozorováním. Získaná data jsou analyzována metodou "vyložení karet".
|
|
|
Specifika tréninku u dětí s ADHD v tenise
Slavíková, Magdalena ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Kočíb, Tomáš (oponent)
Název: Specifika tréninku u dětí s ADHD v tenise Cíle: Cílem této studie bylo navrhnout soubor pedagogicko-psychologických doporučení a strategií pro trenéry a rodiče, které by pomohly maximalizovat účinnost a pozitivní dopad tenisového tréninku na děti s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Metody: Proběhlo pozorování tří vybraných dětí s ADHD během tenisového tréninku. Pozorování proběhlo po dobu jedné tréninkové jednotky. Tato metoda umožňuje sbírat data přímo z prostředí, v němž se děti přirozeně nacházejí. Dále byl realizován řízený strukturovaný rozhovor s trenérem zmíněných tří dětí. Tento rozhovor byl založen na deseti předem připravených otázkách, které se týkaly práce s dětmi s ADHD, výukových strategií a budoucnosti těchto dětí v tenise. Data z rozhovorů byla analyzována pomocí principu zakotvené teorie, což pomohlo identifikovat klíčové aspekty a vzorce v odpovědích trenéra. Výsledky těchto analýz pak byly využity k vytvoření návrhů pedagogických strategií pro práci s dětmi s ADHD v tenise. Výsledky: Výsledky naší studie poskytují obraz o situaci dětí s ADHD v kontextu tenisového tréninku. Pozorování ukázalo specifické chování a reakce dětí s ADHD během tréninkových jednotek. Byly identifikovány klíčové vzorce a aspekty chování, které mohou ovlivnit jejich učení a vývoj v rámci...
|
|
|
Problematika tělesné výchovy na 1. stupni základní školy pro žáky s ADHD
Janíková, Alice ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Kainová, Lucie (oponent)
Teoretická část vymezuje pojem ADHD, příčiny vzniku, projevy této poruchy a možnou léčbu a možnosti pomoci žákovi s poruchou ADHD. Také jsou zde zmíněné možná přidružená onemocnění. Dále se zaměřuje na tělesnou výchovu, její historii a vývoj, také jsou zde zmíněné didaktické zásady výuky tělesné výchovy na prvním stupni základních škol. V praktické části se pomocí strukturovaných rozhovorů s rodiči a s učiteli zjišťují problémy, které nastávají nebo mohou nastat u žáků s ADHD při hodině tělesné výchovy, případně v podmínkách doma - tělesná výchova během pandemie koronaviru byla značně zanedbána, proto se výzkum snažil zjistit, jak si tyto děti pohyb nahrazovaly nebo jaká byla snaha ze stran učitelů tělesnou výchovu nahradit. Na základě těchto odpovědí byl vytvořen soubor her/vyučovacích hodin, které by problémům předcházely, jde o aktivity, které žáci s poruchou ADHD mohou provozovat i doma v prostorech mezi online výukou. KLÍČOVÁ SLOVA ADHD, hyperaktivita, motorické schopnosti, hry a aktivity, tělesná výchova, první stupeň ZŠ
|
|
|
Kompetence vedoucích a začlenění dětí s ADHD na letních dětských táborech
Joštová, Karin ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Název Kompetence vedoucích a začlenění dětí s ADHD na letních dětských táborech. Cíle práce Posoudit kompetence vedoucích a začlenění dětí s ADHD na letních dětských táborech. Metody Výzkumu se zúčastnilo 22 zkušených vedoucích, 8 mužů a 14 žen (ve věku 26 5,2) z 18 různých letních dětských táborů, kterým byla zaslána anketa s otevřenými otázkami. Jako metoda při zpracování shromážděných dat byla použita interpretativní fenomenologická analýza. Kódováním získaných odpovědí a poté seskupením podobných kódů dohromady bylo ke každé z dílčích otázek identifikováno zastřešující téma. Výsledky Výsledky byly zpracovány ve 3 sekcích, které odpovídají na dílčí výzkumné otázky: 1. Spojení osobní zkušenosti a základního vzdělání o ADHD se jeví jako dostačující pro práci s dětmi s ADHD na LT. 2. Účast dítěte s ADHD na letním táboře výrazně neovlivňuje fungování ani program tábora. 3. Vedoucí si uvědomují odlišnosti dětí s ADHD a podle toho s nimi pracují. Jsou trpěliví a reagují na nastalé situace s klidem. Závěr Vedoucí letních dětských táborů mají základní informace ohledně problematiky ADHD a v kombinaci s jejich mnohaletými zkušenostmi z praxe (ze školek, škol a letních táborů) jsou dostatečně kompetentní řešit problémové chování dětí s ADHD. Jsou schopni adekvátně reagovat na nastalé situace a děti s...
|
|
|
Přístupy učitelů základních škol ke vzdělávání žáků s ADHD
SOBĚHARTOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá přístupy pedagogů druhého stupně základních škol k inkluzi žáků s poruchou ADHD do běžných tříd. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je charakterizována terminologie poruchy ADHD, vývoj z historického pohledu, její etiologie, symptomy, diagnostika a léčba. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na specifika vzdělávání žáků trpících poruchou ADHD. V empirické části jsou pomocí kvantitativního výzkumu zkoumány přístupy pedagogů k inkluzi jedinců, kteří mají diagnostikovanou poruchu ADHD, do běžné třídy druhého stupně základní školy. Výzkum se zaměřuje hlavně na postupy a metody, které učitelé využívají při vzdělávání žáků s diagnózou ADHD.
|
|
|
Informovanost veřejnosti a postoje učitelů k dětem s ADHD
JANÁKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je napsaná na téma informovanost veřejnosti a postoje učitelů k dětem s ADHD. Cílem mojí práce bylo zjistit, jaké povědomí má o této problematice veřejnost a jaký vliv na veřejnost mají média z hlediska poskytovaných informací. Dále jsem zjišťovala, jaké zkušenosti a znalosti mají s ADHD dětmi učitelé v mateřských školách. V teoretické části je podrobněji popsána problematika ADHD, od počátků vymezení ADHD až k současnému pojetí. Další kapitoly se věnují projevům, příčinám a diagnostice dětí s tímto syndromem. Celá teoretická část je završena terapiemi, které se pro léčbu a zmírnění příznaků ADHD využívají. Praktická část je rozdělena do dvou úseků. První úsek je zaměřen na učitele mateřských škol, u kterých jsem formou rozhovorů zjišťovala, jaké jsou jejich zkušenosti s výchovou a vzděláváním dětí s ADHD a jaký postoj k těmto dětem učitel zaujímá. Tyto rozhovory byly následně vyhodnoceny. Druhý úsek je zaměřen na veřejnost, která formou vytvořeného dotazníku odpovídala na otázky spojené s poruchou ADHD a vlivu médií. Všechny odpovědi z dotazníků byly zpracovány do grafů a následně pak byly vyhodnoceny. Z výsledků bylo zjištěno, že učitelé mateřských škol jsou dostatečně seznámeni s problematikou ADHD a vědí, jak k dětem s touto poruchou přistupovat a vzdělávat je. Další část výsledků ukazuje, že veřejnost zná problematiku ADHD a dovede si představit, co tato porucha obnáší.
|
|
| |
|
|
Motorická výkonnost žáků s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou na 1. stupni základní školy
Otipková, Zuzana ; Lejčarová, Alena (vedoucí práce) ; Musálek, Martin (oponent)
Název práce: Motorická výkonnost žáků s poruchou pozornosti spojenou s hyper- aktivitou (ADHD). Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit úroveň jemné a hrubé motoriky horních končetin u žáků s diagnózou ADHD na školách pro tyto žáky určených a porovnat ji s úrovní jemné a hrubé motoriky horních končetin u žáků bez této diagnózy na běžné základní škole. Dílčím cílem práce bylo zjistit úroveň hrubé motoriky dolních končetin a lateralitu párových orgánů (ruka - noha) u výše zmíněných skupin žáků. Metody: Pro zjištění úrovně jemné a hrubé motoriky horních končetin, hrubé motoriky dolních končetin, laterality horních a dolních končetin u žáků s a bez poruchy ADHD ve věku 9 - 11 let byly použity tyto druhy testů: "Spirála", "Tečkovací test", "Korálky" (úroveň jemné motoriky horních končetin); "Krabička", "Malý talířový tapping", "Velký talířový tapping" (úroveň hrubé motoriky horních končetin); "Tapping dolní končetinou" (úroveň hrubé motoriky dolních končetin); "Vyťukávání rytmu" (lateralita dolních končetin); "Zvoneček" a "Sirky" (lateralita horních končetin). Výsledky: Úroveň jemné motoriky dominantní ruky byla u žáků s diagnózou ADHD nižší než u žáků bez této poruchy (0,38 ≤ d ≤ 0,79). S výjimkou testu "Spirála" porucha ADHD negativně ovlivňovala jemnou motoriku dominantní ruky více (0,74 ≤ d ≤ 0,79) než...
|
|
|
Dítě s ADHD ve vybrané MŠ
Kubová, Zuzana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Cíl: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit přínos integrace pro dané dítě se syndromem ADHD v podmínkách konkrétní mateřské školy. Dílčími cíly bylo zjistit, zda se změnilo chování chlapce ve vybrané MŠ a jaké metody práce se s chlapcem nejvíce osvědčily. Metodika: Ke zjištění odpovědí na stanovené výzkumné otázky byl využit individuální strukturovaný rozhovor, který probíhal s matkou integrovaného dítěte a s paní učitelkou, která má integrované dítě ve třídě. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že se Adam zlepšil v mnoha oblastech a to jak z pohledu paní učitelky, tak i z pohledu matky. K výraznému zlepšení došlo v oblasti soustředění, které bylo při nástupu Adama na velmi špatné úrovni, dále se naučil být vnímavý k potřebám druhých a nemyslet jen na potřeby své, velký pokrok také nastal v oblasti ovládání svých reakcí, kdy se Adam v současné době opravdu snaží "být lepší". K výrazné změně také došlo v oblasti dodržování pravidel soužití, kdy Adam zpočátku odmítal jakékoli dodržování stanovených pravidel. Podařilo se docílit pochopení, že pravidla je potřeba dodržovat, i když je to někdy velmi těžké. Mezi osvědčené metody práce s Adamem patří vytvoření jasných pravidel, používání odměn a trestů, vysvětlování, důslednost, trpělivost, fyzický kontakt (pohlazení), oční kontakt, naslouchání a...
|
host ::
RSS.